Veselý Kopec

Kameničky

Kameničky měly ve své historii několik názvů. Její současné jméno s největší pravděpodobností pochází ze slova „kamenička“- což byl výraz pro brusinky, které zde dříve hojně rostly.

Busta Antonína Slavíčka Busta A. Slavíčka Busta Karla Václava Raise Busta K. V. Raise Kostel nejsvětější trojice K. nejsvětější trojice

Nejstarší zprávy o obci Kameničky pocházejí ze 14. století. Z té doby pochází původně gotický kostel Nejsvětější Trojice (1350). Kostel svým dominantním zjevem tvoří střed obce.

V jeho okolí najdete několik soch zapsaných na seznamu památek. Přímo před vstupní branou kostela stojí kamenný kříž s reliéfem Madony, na východní straně od kostela je socha Sv. Jana Nepomuckého (1723), před hrobem faráře J. Parduse můžete obdivovat sochu Sv. Floriána (1779) a západně od vstupních schodů ke kostelu je památník věnovaný obětem první světové války od známého sochaře Karla Lidického z Hlinska. K dalším historickým objektům obce patří Horácká Dřevěnice a Zdražilova usedlost - nejzachovalejší stavby v celém okolí.

Opravená budova školy Opr. budova školy

bec a přilehlou krajinu si oblíbil malíř, krajinář Antonín Slavíček. Právě díky němu vešla do povědomí národa jako „Slavíčkovy Kameničky“. Tento známý krajinář objevil krásu Vysočiny s typickým charakterem malebné horské obce. Prostřednictvím svých obrazů přiblížil tento kraj veřejnosti (např. U nás v Kameničkách, Volákův kopec). Nejen Slavíček obdivoval nevšední charakter těchto míst, i další krajináře okouzlila zdejší příroda (např. Bohdana Dvořáka, Herberta Masaryka, Angela Zeyera, Otokara Nejedlého, Rudolfa Kremličku, Gustava Macouna, Josefa Sodomku).

K dalším známým osobnostem, kteří se zasloužily o proslavení Kameniček, řadíme spisovatele Karla Václava Raise. Ve svém románě „Západ“ se nechal inspirovat zdejším okolím. V jeho románu vystupují obyvatelé právě této obce. Na bývalém hřbitově u kostela, je hrob hlavní postavy románu, faráře P. Parduse- Kalouse. Na budově školy visí dvě pamětní desky, jednu Kameničtí věnovali Karlu Václavu Raisovi, který zde i nějaký čas učil, druhou Antonínu Slavíčkovi. Naproti škole jsou dva podstavce s bustami těchto umělců.

Pocity k okolní krajiny jsou smíšené, na jedné straně krása malebné, tiché horské obce obklopené květnatými loukami, na druhé představa těžkého života rolníků. Živost v malebné přírodě byl vykoupen těžkou prací.

Doprava

Z Hlinska jeďte po silnici č. 343, trasa je dlouhá 7 km. Autobusem dojedete z Hlinska za 15 min. Spojení existuje i o víkendu.

mapa okolí Mapa okolí Zdroj: supermapy.centrum.cz

Online Travel Solutions © Poděkování