Kameničky
Kameničky měly ve své historii několik názvů. Její současné jméno s největší pravděpodobností pochází ze slova „kamenička“- což byl výraz pro brusinky, které zde dříve hojně rostly.
Busta A. Slavíčka 
Busta K. V. Raise 
K. nejsvětější trojice Nejstarší zprávy o obci Kameničky pocházejí ze 14. století. Z té doby pochází původně gotický kostel Nejsvětější Trojice (1350). Kostel svým dominantním zjevem tvoří střed obce.
V jeho okolí najdete několik soch zapsaných na seznamu památek. Přímo před vstupní branou kostela stojí kamenný kříž s reliéfem Madony, na východní straně od kostela je socha Sv. Jana Nepomuckého (1723), před hrobem faráře J. Parduse můžete obdivovat sochu Sv. Floriána (1779) a západně od vstupních schodů ke kostelu je památník věnovaný obětem první světové války od známého sochaře Karla Lidického z Hlinska. K dalším historickým objektům obce patří Horácká Dřevěnice a Zdražilova usedlost - nejzachovalejší stavby v celém okolí.
Opr. budova školy 
bec a přilehlou krajinu si oblíbil malíř, krajinář Antonín Slavíček. Právě díky němu vešla do povědomí národa jako „Slavíčkovy Kameničky“. Tento známý krajinář objevil krásu Vysočiny s typickým charakterem malebné horské obce. Prostřednictvím svých obrazů přiblížil tento kraj veřejnosti (např. U nás v Kameničkách, Volákův kopec). Nejen Slavíček obdivoval nevšední charakter těchto míst, i další krajináře okouzlila zdejší příroda (např. Bohdana Dvořáka, Herberta Masaryka, Angela Zeyera, Otokara Nejedlého, Rudolfa Kremličku, Gustava Macouna, Josefa Sodomku).
K dalším známým osobnostem, kteří se zasloužily o proslavení Kameniček, řadíme spisovatele Karla Václava Raise. Ve svém románě „Západ“ se nechal inspirovat zdejším okolím. V jeho románu vystupují obyvatelé právě této obce. Na bývalém hřbitově u kostela, je hrob hlavní postavy románu, faráře P. Parduse- Kalouse. Na budově školy visí dvě pamětní desky, jednu Kameničtí věnovali Karlu Václavu Raisovi, který zde i nějaký čas učil, druhou Antonínu Slavíčkovi. Naproti škole jsou dva podstavce s bustami těchto umělců.
Pocity k okolní krajiny jsou smíšené, na jedné straně krása malebné, tiché horské obce obklopené květnatými loukami, na druhé představa těžkého života rolníků. Živost v malebné přírodě byl vykoupen těžkou prací.
Doprava
Z Hlinska jeďte po silnici č. 343, trasa je dlouhá 7 km. Autobusem dojedete z Hlinska za 15 min. Spojení existuje i o víkendu.
Mapa okolí Zdroj: supermapy.centrum.cz